Main menu

Není to dávno - zrovna, vzpomínám,

o Sartra spory mě už unavily.

Tak nazdařbůh jsem zašel do kina,

kde indický film dávali v tu chvíli.

 

Moc pěkný film. Ti hrdinové v něm

jsou samá láska, věrnost, utrpení

a někdy tak jsou biti osudem,

že už se zdá, že pomoci jim není.

 

Štěstěna zatím hýčká zrovna ty,

kdo páchají jen zlo a nepravosti.

Pak ale přijde chvíle odplaty

a právo svojí úlohy se zhostí

 

a potom už se city rozbouří,

když příběh šťastně spěje do finále.

v lásce a shodě dlouho budou žít...

Konec a sladký zvonec a tak dále.

 

A divák? Ne, ten není pitomec,

ať jásá, pláče nebo ruce spíná.

Ví, že je život trochu jiná věc

a někdy taky dokonale jiná.


Jsou lidé v sporu veliké

a bez konce se hádají:

rodí se člověk básníkem,

či později se stává jím?

 

Je osud naším četníkem,

co nepřeje všem nadějím.

Člověk se rodí básníkem,

ne vždycky však se stane jím.


Některé lidi máme v paměti,

ač jsme je měli dávno zapomenout.

Do hloupých snů, co rychle odletí,

nám jejich tváře vždycky zas se ženou.

 

Listopad vládu vrány posvětí.

Pryč jeřáb táhne, všechny volá jménem.

Zbytečné lidi máme v paměti,

ty, co by za ni stáli, zapomenem.

 

 

Ach, stárnou a šediví lidé

a na stromech usychá list,

když po létu první chlad přijde

a zežloutnou čupřiny bříz.

 

Mráz na chvíli vládne, pak zmizí,

když duben chce mazurku hrát

a zelené lokny si břízy

už dávají zas načechrat.

 

ten kolotoč věčně je živý,

po temnotách přichází svit.

Jen přítel, když nám zešediví,

jak vrásky si má vyhladit?


Víš, Serjožo, my asi

jsme pravdu měli oba.

Snad přece vzpomínáš si

- ten přívoz, noční doba,

 

člun převozníka, kotva

a pak spěch po polích

a nádraží, kde sotva

jsi vláček tehdy stih...

 

Že už si nevzpomínáš?

Vždyť byl to na moc let

rozhovor poslední náš

a ty jsi svou si ved.

 

On v rozpacích se směje

a krčí rameny.

Prý takhle dávné děje

jsou léty pohřbeny.

 

Jak mráz když květy spálí,

tak pálilo to mě...

My oba pravdu znali

a on ji zapomněl.
Print Friendly, PDF & Email