Obloha noční odráží se v loužích,
v dešti se jasně blýská drátů třpyt.
Nádraží dýchavičně vlakům slouží,
ať na své cesty mohou vyrazit.
Uvítej, malé jako hlavní město,
přátele, hosty - kdo sem dojede.
Tvář zachmuří se nebo zjasní cestou,
láska i smutek jsou tu sousedé.
Radost i žal se tady věčně střídá.
Slunce, pak měsíc leští koleje.
Odtud z nás každý na cestu se vydá
a zde na její konec dospěje
Mdlý neon matně, bezútěšně bliká
a mihotá se v nebi záře hvězd.
Sednem si tam, kam místenka nám říká,
a vyrazíme na poslední z cest.
