Náklaďák vozí do krajiny
to, co je v městě na obtíž.
Smradlavý kopec lidské špíny
se zdvíhá stále výš a výš.
Snad zítra přijdou lepší světy,
kde přestane nám vládnout běs.
Teď tu však hoří haldy smetí
a zápach stoupá do nebes.
V tmavnoucí obloze se tratí
pozemské svinstvo setlela.
Lhostejné zrůdy dole zatím
životem běží vesele.
Pro smetánku i vrstvy spodní,
pro všechny stejně tady jsou
bezduchost časopisů módních
a blbost televizních show
a každý věří skálopevně
v právo a pokrok bezmezný
a houfně pláče celá země
nad smrtí cizí princezny.
Všichni se tváří beznadějně
a taky všude po zemi
myšlenky mají všichni stejné
a všem se zdají stejné sny.
Klid v naší zahrádce je krotký
a spěchat není kam, já vím.
Znaveně piju sklenky vodky,
pozvolna lázeň roztápím.
Plout budu hloubkou jednostejnou.
Až odbočím, tak určitě
spatřím, jak mlčky rybí hejno
rybářům vplouvá do sítě.
Pod hladinu a do vírů
mi zmizel kamarád.
Pěstovat začal nevíru,
jako by do vln spad.
Měl ve všem pravdu, žil jak žil
svým zápasům i hrám
a přitom vůbec netušil,
že zradil sebe sám.
Vyslovit nechci žádný soud
či hledat příčiny.
Jen kamarádství mužů dvou
upřímně schází mi.
Schází mi čas, kdy nalezli
jsme oba k sobě vztah,
a stopy, které vítr zlý
už zavál na cestách.
Duše se steskem zachvěla,
hněv ale nechovám.
co dělal a co udělá,
ať odpustí mu Pán.
Nepleť si bezstarostně, snadno,
kde důvod je, kde příčina.
Léčivé bývá někdy bahno
a jedovatá květina.
Nesmí tě zmáhat apatie,
poradí ten, kdo hodně ví.
Vždyť někdy hořkost porážky je
čistší než radost z vítězství.
Člověk má strach bloudit v temnotách,
člověk má strach létat ve výškách,
prchá smůle, nemoci a bídě.
V světě plném vychýlených drah
v divém shonu pociťuje strach,
strach, že pozdě k rozdávání přijde.
Když jsi ztratil naději a klid,
jako vlk se snažíš zápasit,
svět ti dává rány, tak to chodí.
Neměř ale štěstí v penězích.
Všechno, co si tady můžeš vzít,
je jen pěna v brázdě za tvou lodí.
Čím by bez víry náš život byl.
Bez ní nikdy nebude dost sil,
bez ní spása se k nám nedostaví.
V parku země zvolna vychládá.
Topoly, až listí opadá,
začnou zkoušet sněhobílé háby.
